30.11.1942: Narodil se Jef Raskin

Foto: Gandalf

Jef Raskin byl americký inženýr a softwarový vývojář, nejznámější díky svému podílu na projektu Apple Macintosh koncem 70-tých let 20. století.

Raskin vystudoval matematiku a filosofii na Newyorské státní univerzitě. V roce 1967 získal inženýrský titul za počítačové vědy na Pennsylvánské státní univerzitě.

Raskin se setkal se Stevem Jobsem a Stevem Wozniakem po jejich úspěchu s osobním počítačem Apple II. Steve Jobs najal jeho společnost Bannister and Crun, která byla pojmenována po postavách z komedie The Goon Show, aby napsal programovací manuál k BASICU Apple II. V lednu 1987 se Raskin připojil k Apple jako manažer tiskových materiálů, 31. zaměstnanec Apple. Nějaký čas pracoval jako ředitel tiskovin a také pracoval na balení a dalších záležitostech.

Díky jeho zodpovědnosti za dokumentaci a testování, Raskin měl velký vliv v počátcích každého projektu. Protože Apple II zobrazoval pouze velká písmena na 40ti sloupcové obrazovce, jeho oddělení používalo Polymorphic System 8813 (Stroj na bází Intel procesoru 8080 s operačním systémem CP/M), pro psaní dokumentaci. To vyústilo ve vývoj 80ti řádkového displeje a vhodného textového editoru pro Apple II. Jeho zkušenosti s testováním Applesoft BASICu jej inspirovalo k návrhu konkurenčního produktu, nazvaného Notzo BASIC, který nikdy nebyl implementován. Když Steve Wozniak vyvinul první disketovou mechaniku pro Apple II, Raskin použil kontakty u UCSD a vyzval je k portování UCSD P-System operating systému (zahrnujícím verzi programovacího jazyka Pascal), který Apple později licencoval a prodával jako Apple Pascal.

Několik následujících let byl Apple Pascal textový editor běžící jak na Apple II, tak na Apple III používán pro úpravu dokumentace. Editor měl několik několik zajímavých způsobů jak obcházet limitace hardwaru - například segmentační schéma. Části editoru, které nemusely běžet se mohly nahrát z disketové mechaniky, pokud jich bylo zapotřebí. Pochopitelně to vyžadovalo mít správný disk ve správné mechanice. Jsou známé případy, kdy uživatel napsal velké množství stránek manuálu, které neukládal několik hodin. Když se pak pokoušel uložit text, program hledal na disku soubor s kódem pro funkci uložit. Protože disk obsahující kód byl vyměněn a nahrazen diskem s původní verzí manuálu, uživatel zavolal soubor, nenašel jej a program spadl. Uživatel pak musel obnovit ztracené stránky ze své paměti.

Během této doby, Raskin neustále psal zprávy o tom, že osobní počítače by se měly stát skutečným pomocníkem uživatele (včetně eseje "Computers by the Millions") a jak dokonce i Apple II byl příliš komplexní pro netechnické lidi. Zatímco byl ve vývoji Apple III, Raskin loboval u Apple vytvoření radikálně odlišného počítače, který by byl navržen tak, aby se dal jednoduše ovládat.

Později přijal svého bývalého studenta, Billa Atkinsona z USCD a začal pracovat na projektu Macintosh. Najal také Andyho Hertzfelda a Burrella Smithe z Apple Service Departmentu, který byl ve stejné budově jako oddělení tiskovin. Stroj, který si vymyslel byl velmi odlišný od Macintoshe a pokud by se dostal na trh, měl by více společného s PDA než s moderními počítači zaměřenými na GUI. Stroj měl podobný výkon jako Apple II a obsahoval malý 9" monitor postavený do malé skříně s disketovou mechanikou. Množství vestavěných aplikací bylo možné zvolit pomocí funkčních kláves. Stroj také obsahoval logiku, která rozpoznávala záměry uživatele a přepínala programy za pochodu. Například, pokud uživatel začal psát, přepnul jej do textového editoru, pokud začal psát čísla, přepnul je do kalkulačky. V mnoha případech byly tyto změny pro uživatele neviditelné.

V roce 1981 se Steve Jobs zaměřil na Raskinův projekt Macintosh a chtěl zasnoubit GUI z Lizy Raskinovou vizi "Počítače pro milióny". Raskin má zásluhu na předvedením Jobsovi a dalším zaměstnacům Apple koncepty PARCu. Raskin také tvrdil, že má přímý podíl na některých prvcích designu Macintoshe, včetně rozhodnutí používat jednotlačítkovou myš, jako součástí rozhraní Apple, na rozdíl od 3-tlačítkové myši používané v Xeroxu. Další, včetně Larryho Teslera přiznávají Raskinovi podíl, avšak také tvrdí, že i další ve stejné době měli tentýž názor a měli také k tomuto tématu více co říci. Raskin později tvrdí, že přemýšlel o redesignu myši, která by měla dvě označené tlačítka - Select, Activate a třetí po straně - Grab - tedy podobný koncept jako dnešní Mighty Mouse.