Konečně přišel ten velký den. Členové Macintosh týmu se na toto datum dívali tak dlouho, že to vypadalo až nereálně, když se dočkali veřejného představení prvního Macintoshe na výroční schůzi akcionářů Apple. Byli nadšení, ale také nervózní kvůli narychlo ušitému demonstračního software, zatímco byli všichni vyčerpaní finálními změnami v operačním systému.
Andy Hertzfeld navštívil jednu ze zkoušek, které byly o víkendu, aby pomohl nastavit demonstraci, která byla v problémech až po krk. Apple si zapůjčil velký video projektor s názvem LightValve, který promítal displej Macintoshe větší a jasnější, než si Andy myslel, že bude kdy možné. Ale Mac musel být připojen k projektoru pomocí speciální desky, kterou Burrell připravil kvůli kompenzaci unikátního časování Macintoshe. LightValve vypadal jako dost temperamentní, trvalo mu věky než se zahřál a pak se neočekávaně vypínal. Navíc Steve téměř vůbec nezkoušel a vždy se jen pousmál, když procházel kolem.
Většina softwarového týmu pracovala až od 10:00, ale to ráno se všichni dostavili do kanceláře na Bandley 3 už v 7:30, takže mohli všichni společně nakráčet to Flintova Centra, které bylo asi půl kilometru vzdáleno. Dostali se do prostorného sálu (do kterého se vešlo 2 500 lidí) brzy, ale sál se již plnil a brzy byla všechna místa zaplněny a zbyla místa pouze pro stání. Softwarový tým seděl vzadu v druhé řadě, v sekci rezervované pro zaměstnance divize Macintosh.
Konečně, světla potemněla a objevil se Steve Jobs na levé straně pódia. Měl na sobě zakázkový oblek s motýlkem, vypadal spíše jako impresário z Las Vegas než jako manažer z IT. Byl nervózní při tom, jak tišil vzrůstající aplause a začal mluvit.
"Vítejte na výroční schůzi akcionářů Apple v roce 1984. Rád bych přečetl úryvek staré básně od Dylana, myslím tím Boba Dylana." začal Steve s velkým úsměvem a začal recitovat druhý verš "The Times They Are A-Changin", zkracoval při tom samohlásky ve stylu Boba Dylana:
Come writers and critics
Who prophesize with your pen
And keep your eyes wide,
The chance won't come again
And don't speak too soon
For the wheel's still in spin
And there's no tellin' who that it's namin'.
For the loser now
Will be later to win
For the times they are a-changin'.
V překladu Michala Bystrova zní tento text takto:
"Pojďte sem, lidi,
ať už jste kdekoliv,
a připusťte, že voda
kolem vás stoupá,
a přiznejte si, že za chvíli
budete promočeni až na kost.
Jestli vám ten váš čas stojí za
záchranu,
pak radši začnete plavat, nebo se
potopíte jako kámen,
protože časy se mění.
Pojďte, spisovatelé a kritici,
co prorokujete perem,
a mějte oči otevřený,
další šance už nepřijde,
a važte slova,
protože kolo se pořád točí,
a kdo ví, u koho se zastaví,
protože poraženej jednou zvítězí,
protože časy se mění."
Steve Jobs po té poděkoval správní radě Apple - každému členu individuálně - za jejich podporu v náročném roce a pak předal slovo Alovi Eisenstadtovi, který dostal na starosti formální část schůze akcionářů. Al prošel některé procedurální úlohy a pak představil CEO Apple, Johna Sculleyho, který přišel do Apple před devíti měsíci a měl představit hospodaření Apple.
John Sculley podal zprávu o posledním čtvrtletí Apple, kde zklamání z prodeje Lisy vyvážily fantastické prodeje Apple IIe, jehož prodej se za předchozí rok zdvojnásobil. Ale dav byl nepozorný a netrpělivě očekával hlavní událost, která měla přijít. Sculley vypadal, že to cítí a tak si pospíšil se svou prezentací. Nakonec svou prezentaci zakončil poděkováním Mikovi Markkulovi a členům správní rady za jeho podporu během prvních měsíců u Apple, poděkoval každému zvlášť.
"Nejdůležitější věcí, která se mi přihodila v posledních devíti měsících u Apple je možnost vytvořit si přátelství se Stevem Jobsem. Steve Jobs je spoluzakladatel Apple a vizionář tohoto odvětví a je mi potěšením vám ho opět představit."
Steve se objevil znovu na levé části pódia a světla znovu potemněly. "Je rok 1958", začal mluvit pomalu a dramaticky. "IBM zmeškala šanci koupit mladou společnost, která vynalezla novou technologii nazvanou xerografie. O dva roky později se narodil Xerox a IBM se od té doby bije do hlavy." Posluchači se zasmáli, když se Steve na chvíli odmlčel.
Steve měl podobný proslov na obchodní schůzce na Hawaii před rokem, když představoval reklamu 1984. Již dříve se choval podobným způsobem, ale nikdy s takovým zaujetím, intenzitou a emocemi, které mu byly znát ve hlase.
"Je o deset let později, konec šedesátých let," pokračuje, a mluví rychleji. "Digital Equipment Corporation a další vynalezli minipočítač. IBM zavrhla minipočítače jako příliš malé, aby dělaly seriózní práci a tak se o ně dále nezajímala. DEC vyrostl do několika set miliónové společnosti před tím, než IBM přišla na trh s minipočítači." Steve se znovu odmlčel.
"A o deset let později, koncem sedmdesátých let, v roce 1977 Apple Computer, mladá společnost na západním pobřeží představuje Apple II, první osobní počítač jak jej známe dnes. IBM zavrhuje osobní počítače jako příliš malé, aby dělaly seriózní práci a tak se o ně dále nezajímala." Steve sarkasticky poznamenává a posluchači mu tleskají.
"Začátkem 80tých let 1981 se Apple II stává nejpopulárnějším počítačem na světě a Apple vyrostl v 300 miliónovou korporaci a nejrychleji rostoucí společnost v Americké historii. S více než 50 soupeřícími společnostmi, IBM přichází na trh s osobními počítači v srpnu 1981 a představuje IBM PC." Steve nyní mluví velmi rychle a získává setrvačnost.
"1983. Apple a IBM se stávají nejsilnějšími konkurenty, každý prodává osobní počítače v hodnotě jedné miliardy dolarů. Otřes přichází v plné síle. První velká počítačová firma bankrotuje a další se pohybují na okraji. Celkové ztráty v roce 1983 zastiňují dokonce i společné zisky Apple a IBM."
Nyní zpomaluje a mluví více procítěně. "Nyní je rok 1984. Vypadá to, že IBM chce vše. Apple je vnímán jako jediná záchrana před IBM a investicí do této společnosti. Obchodníci, kteří původně vítají IBM s otevřenou náručí se nyní obávají, že IBM bude dominovat a kontrolovat budoucnost a tak se obrací k Apple, jako jediné síle, která zajišťuje budoucí svobodu."
Steve se odmlčel na delší chvíli, aby se posluchači napnuli. Všichni byli jako na jehlách s očima na stopkách. "IBM chce vše a míří svými zbraněmi na poslední baštu průmyslu, Apple. Bude velká modrá dominovat celému počítačovému průmyslu? Celému informačnímu věku? Měl George Orwel pravdu?"
Lidé jsou napnutí, protože reklama 1984, která byla vysílána dva dny před schůzí, na Superpoháru, se objevila na obrazovce. Když reklama skončila, každý v auditóriu stál a tleskal.
Steve popsal Macintosh jako třetí milník po Apple II a IBM PC. "Někteří z nás pracovali na Macintoshi více než dva roky a výsledek je neuvěřitelně skvělý!" (Insanely great)
Po celou tu dobu, Macintosh stál za plátnem v kufříku blízko centra pódia. Steve vzal tašku, otevřel ji a odhalil poprvé Maca celému světu. Vytáhl ho, zapnul, vložil disketu a spustilo se demo (bezchybně). Macintosh se stal prvním počítačem, který představil sám sebe počítačovým hlasem:
"Hello, I am Macintosh. It sure is great to get out of that bag!
Unaccustomed as I am to public speaking, I'd like to share with you a maxim I thought of the first time I met an IBM mainframe: Never trust a computer that you can't lift!
Obviously, I can talk, but right now I'd like to sit back and listen. So it is with considerable pride that I introduce a man who has been like a father to me... Steve Jobs !"
"Ahoj, Já jsem Macintosh. Je skvělé být venku z tašky!
Nejsem zvyklý na veřejné projevy, chtěl bych se ale podělit s myšlenkou, kterou jsem měl, když jsem poprvé uviděl IBM mainframe: Nikdy nevěřte počítači, který neuzvednete!
Pochopitelně, mohu mluvit, ale právě teď bych se chtěl posadit a poslouchat. Takže s velkou hrdostí bych rád představil muže, který mi byl blízký jako otec ... Steve Jobs !"
Když demonstrace skončila, nastalo peklo. Steve měl největší úsměv, který u něho kdy kdo viděl a pochopitelně zadržoval slzy, jak byl přemožen touto chvílí. Ovace pokračovaly ještě pět minut, než akcionáře opět utišil.
Zbytek schůze se pomalu utišoval jak Steve začal prezentovat marketingové materiály a novou verzi Lisy. Ukazoval prezentace s poděkování Macovskému týmu a nejdůležitějšími přispěvovateli. Nakonec se obrátil zpět k Alovi Eisenstadtovi, který dokončil formální část schůze akcionářů.
Každý návštěvník dostal při odchodu kopii prvního vydání MacWorld magazínu se Stevem na obálce. Většina Macovského týmu si navzájem gratulovala blízko pódia a čekala než se dav rozprchne.
O chvíli později se všichni vrátili do Bandley 3 a byli překvapeni velkým truckem, který stál na parkovišti blízko budovy. Obsahoval 100 úplně nových Maců, pro každého člena týmu s vlastní plaketou v zadní části. Steve je rozdal každému členu týmu s potřesením ruky a úsměvem se díval na všechny okolo.
Macovský tým byl tak nedočkavý jít do práce, že nechtěli jít domů. Macy se měly začít prodávat tentýž den, ihned po uvedení. Někteří se domnívali, že by mohlo být lepší, pokud by šli do obchodu a koupili si nový, takže zašli za dealerem Apple, aby zjistili jestli je to možné. První nejbližší dealer neměl žádný kus skladem a tvrdil, že se ještě neprodávají. Další dealer byl ochoten prodat i když neměl žádný kus na skladě.
Prameny:
