Dok v Mac OS X

Foto: Gandalf

Dok v Mac OS X poskytuje rychlý přístup (na jedno kliknutí) k často používaným aplikacím, složkám, souborům a dokonce i stahovaným souborům z Internetu. Jedná se o objekt obrazovky, které vizuálně představuje ikony na které lze kliknout. Po kliknutí se aplikace otevře a na doku se indikuje spuštění aplikace. Dok má také přímý přístup k Exposé, které pak může přímo z doku zobrazovat otevřená okna.

Dok je možné nastavit ve které části obrazovky bude zobrazován, jestli bude neustále viditelný nebo se bude skrývat a zobrazí se pouze tehdy, přejedete-li myší na příslušný okraj obrazovky.

Obsah

• Co v doku naleznete
• Haldy vašich věcí
• Exposé v Doku
• Vývoj Doku
• Kritika Doku

Co v doku naleznete

Ihned po instalaci systému se v doku zobrazují aplikace, které jsou součástí počítač - Dashboard, Mail, iCal, iPhoto a další. Je jen logické, že si tento seznam můžete upravovat podle sebe. Stačí přetažením ikony aplikaci/dokument/složku přidat. Obráceným postupem lze položku odstranit. Stejným způsobem lze měnit také pořadí jednotlivých ikon v doku - s jedinou výjimkou a tou jsou složky a soubory, které budou vždy zobrazovány v pravé části doku, zatímco ikony aplikací se vždy budou zobrazovat v levé části. Kvůli snadnější orientaci je možné ikony zvětšit. V případě že se zvětšené ikony nevejdou na obrazovku, ponechají se velké pouze ikony na které ukazuje myš a ostatní se zmenší.

Haldy vašich věcí

Haldy (stacks) jsou položkou v Doku, která umožňuje přímý přístup ke složkám a souborům. Pokud klepnete na haldu, zobrazí se vám vějíř či mřížka (podle nastavení a počtu položek) souborů a složek. V zobrazených složkách se pak dále můžete pochybovat, bez toho, aby jste haldu opustili.

Standardně, ihned po instalaci pro vás instalátor připravil tři haldy: Dokumenty (s možností zobrazit obsah složky Dokumenty v domovské složce), Aplikace (s možností zobrazit všechny aplikace) a Downloads (s možností zobrazit seznam stažených souborů)

Haldy je možné prohlížet stejně, jako jakýkoliv jiný objekt, který se nevejde na celou obrazovku. Máte možnost si vytvořit tolik hald, kolik vám vyhovuje jednoduše přesunutím složky na pravou stranu vašeho Doku.

Exposé v Doku

Počínaje Mac OS X 10.6 je součástí doku také Exposé. To lze aktivovat tak, že si přidržíte tlačítko myši nad ikonou aplikace v doku a zobrazí se vám aktuální aplikační okna příslušné ikony. Dalším klepnutím na náhled okna se okno zobrazí.

Totéž funguje, pokud potřebujete přenést dokument do okna, například přílohu do otevřeného okna mailu či obrázek do rozepsaného dokumentu. Stačí vzít příslušný soubor, přesunout jej nad ikonu aplikace a chvíli počkat než se otevře Exposé. Pak stačí jen přesunout dokument do příslušného okna a máte hotovo.

Vývoj Doku

Princip Doku jako lišty pro spouštění aplikací je prakticky tak starý jako grafické uživatelské rozhraní. Pokud odhlédneme o taskbaru Windows 95 a následných verzí, jsou zde také projekty grafických uživatelských rozhraní pro X Server jako KDE (kicker), Gnome (panels vzniklý z gnome-panels) ale i Window managery jako fluxbox fwwm95, icewm, jwm, qvwm či windowlab. Je zajímavé, že taskbar jako takový byl vyvinut pro Windows 95. Nenašel jsem žádné zmínky o tom, že by se Windows nechali inspirovat v Xeroxu nebo že by někdo přišel s taskbarem před Microsoftem.

Ačkoliv se může někomu zdát, že Dok Mac OS X je podobný taskbaru Windows 95, podoba je shruba stejná jako mezi kaprem a delfínem. Taskbar ve Windows 95 umí pouze spouštět aplikace a schovávat okna otevřených aplikací. Oproti tomu Dok v NextStepu a Mac OS X byl povýšen na úplně jinou úroveň.

Zůstaňme ale na chvíli u této koncepce, která byla kopírována nejen na linuxové platformy. Dostala se také do klasického Mac OS, kde byla přítomná formou ovládacího panelu Launcher (Spouštění), který umožňoval vkládat zástupce složek a souborů/aplikací a tím usnadňoval spouštění. Tento způsob spouštění aplikací byl do značné míry nepohodlný a tak vzniklo mnoho aplikací třetích stran, který problém řešili. Mezi jinými se objevila aplikace DragThing, která kupodivu přetrvala do dnešních dnů.

Zatímco Dok ve Windows se stále pohyboval okolo práce s okny, Dok v NextStepu se orientoval více na spolupráci s aplikacemi. Výsledkem je, že Dok umožňoval aplikaci vyměňovat ikony, nastavovat kontextovou nabídku a ve finále v Mac OS X spolupracovat i s technologiemi jako je Exposé.

Kritika Doku

Bruce Tognazzini napsal v roce 2001 článek, kde vyjmenoval deset problémů s Dokem,  v roce 2004 článek aktualizoval, dva problémy původní kritiky zrušil a přidal jeden nový, podívejme se co se mu nelíbilo:

• Dok je příliš velký a nešikovný - 70 pixelů je čtyřikrát více prostoru než prostor Windows taskbaru nebo nabídka Macintoshe
• Identické ikony vypadají stejně - naráží na fakt, že pokud přetáhnete dokument např. MS Office, uvidíte pouze ikonu dokumentu
• Objekty doku nemají popisek - první verze doku nezobrazovaly titulek objektu, tudíž byl uživatel značně maten, pokud měl vedle sebe několik stejných objektů - například složek
• Objekty doku potřebují barvy - Možnost přidat visačky, která se objevila v Mac OS X 10.3 byla zcela ignorována v doku
• Koš patří do rohu - Ačkoliv mnozí tvrdí, že koš nepotřebují, protože používají klávesovou zkratku (jablíčko-delete), Tog oponuje: samozřejmě, protože je koš většinu času schovaný.
• Umístění Doku je nepředvídatelné - Apple vyřešil problémy s velikostí Doku tím, že jej umožnil uživatelům schovat. Tím však přivodil na svět stejný problém, jakým trpí taskbar u Windows - nevíte kde je který konkrétní objekt, dokud nesjedete myší do dolní části obrazovky a Dok se vám nezobrazí - nehledě na možnost, že Dok nemusí být v dolní části obrazovky a vy pak marně hledáte, kam jej uživatel schoval.
• Dok je příliš rozložitý - že jsou rohy a okraje nejsnadněji dostupné cíle je prokázáno Fittovým zákonem. Příliš velký cíl také způsobuje chyby, když uživatel náhodně přemístí myš nad Dok a tak jej nechtěně zobrazí. Tog doporučuje mít u skrytého Doku viditelnou pouze malou, dvou pixelovou lištu.
• Dok nahradil lepší objekty - Tím naráží na záložky v OS 9  Aplikační nabídky, jejichž funkci Dok převzal. Ačkoliv měly záložky v Mac OS 9 své problémy (například se po restartu nemusely vždy zobrazovat jako záložky), fungovaly mnohem lépe.
• Dok se chová špatně - Dok přidává nové chování - anihilaci objektu. Přesunem objektu mimo dok zmizí ve virtuálním obláčku kouře. Podle Toga je to nejstrašidelnější myšlenka, která byla zavedena do Macintoshe od ikony bomby. Podle Toga se uživatel musí naučit velmi "horkou chvilkou", že dokument na kterém pracoval několik měsíců a umístil jej do Doku, se neztratil tím, že jej z Doku opět vyjmul.

Pan Tognazzini se věnoval Doku v Mac OS X ve verzi 10.3, vyšší verzi 10.5 věnoval svou kritiku John Siracusa, který si ve své recenzi Mac OS X nebral servítky:

• Speciální složky vypadají jako složky pouze tehdy, jsou-li prázdné.
• V případě že složka obsahuje jeden soubor, místo složky se zobrazí ikona souboru, což uživatele mate.
• V Tygrovi měly ikony složek Doku jasný význam. V leopardovi vypadá každá ikona jedna jako druhá
• Vějíř souborů vzniklých po rozklepnutí složky v doku má špatnou přístupnost k horním položkám, zejména umístění tlačítka ukázat ve Finderu je podle něj kruté k uživatelům. Ačkoliv tyto funkce oceňuje, tvrdí že tam chybí původní chování - otevření okna.
• Nejzásadnější výtkou je pak nastavení oku lahodící grafiky na úkor použitelnosti