Bruce Horn

Foto: Gandalf

Bruce Horn byl veteránem v Xerox Palo Alto Reseach Centru (PARCU), kde připravoval první grafické uživatelské rozhraní (GUI). Začal v PARCu pracovat ve svých čtrnácti letech a připojil se k Apple koncem roku 1981 jako vývojář systémového software Maca. Horn byl zodpovědný za Resource Manager. Dialing Manager a Finder. Opustil Apple v roce 1984. V roce 1999 obdržel Ph.D na katedře počítačových věd Carnegie Mellon univerzity.

Bruce nemůžeš vyhodit

Andy Hertzfeld na svých stránkách o Brucovi píše: "I když měl jen 22 let, když přišel do Macovského týmu, Bruce Horn měl za sebou 6 let zkušeností s grafickým uživatelským rozhraním. Když mu bylo 14, najal si ho Ted Kaehler pro programátorské experimenty ve Smalltalku ve výzkumné skupině Alana Kaye v sedmdesátých letech. Šlo mu to tak dobře, že od té doby pracoval v Xerox PARCu na částečný úvazek. Když se připojil k Macovskému týmu koncem roku 1981, byl expertem na objektově orientované programování a grafické uživatelské rozhraní.

Bruce byl bystrý, idealistický a nekompromisní programátor, který hezky zapadal do týmu a rychle se stal významným přispěvatelem do systémového software. Pracoval na aplikaci, která graficky reprezentovala soubory a kterou Bud Tribble pojmenoval "Finder". Po pár týdnech práce všechny přesvědčil, že postrádají základní úroveň systému, kterou nazval Resource Manager, což byl způsob jak spravovat různé části dat (jako textové řetězce a obrázky), které využívala aplikace a které potřeboval také Finder, aby mohl spravovat ikony a vazby mezi dokumenty a aplikacemi."

Andy pak dále pokračuje, že Bruce byl zaměstnán implementací Resource Manageru, když na scénu přišel Bob Belleville jako nový softwarový manažer (v dubnu 1982), který nahradil Budu Tribble, který se vrátil na lékařskou fakultu koncem roku 1981,. Bob také pocházel z Xeroxu, ale jinak se nemohli více lišit. Bob byl pragmaticky, autoritářský se světem značně zjednodušeným jeho službou u námořnictva. Prakticky ihned začal tupit Brucův idealismus.

Andy strávil s Bobem hodně času, když začal pracovat na projektu, aby mu pomohl udržet s projektem krok a ze začátku spolu dobře vycházeli, ačkoliv měli na vše rozdílné úhly pohledu. Bob byl trochu starší než zbytek týmu, se ženou a rodinou a od přírody skeptický. Nerozuměl tomu, proč jsou všichni nadšení z Macintoshe, o kterém říkal že je to jen další krok v nekonečnu. "Nerozumím tom," stěžoval si Andymu. "Tento počítač bude za rok zastaralý, pak bude další a další po něm. Co je na tomto tak speciální?"

První schůzka týmu s Bobem byla v hlavní konferenční místnosti nové budovy po té, co se přestěhoval z Texaco Towers do Bandley 4, okolo dlouhého stolu, který Burrell a Andy používali pro turnaje v ping-pongu po práci. Až do té doby, měl softwarový tým velmi uvolněný management, bez formálních schůzí, takže to pro ně bylo něco nvého. Bob byl u stolu a nechal každého vysvětlit na čem pracuje a kdy to plánuje dokončit.

Když byla řada na Bruci Hornovi, popisoval svou práci na Resource Manageru, ale odmítl dáat datum kdy jej dokončí. Bob se naježil a zeptal se ho, jestli může udělat svůj nejlepší odhad, což Bruce odmítl s tím, že by to nebylo přesné. Bob chtěl aby Bruce odložil práci na Resource Manageru a začal pracovat na Finderu, o čemž si Bob myslel, že má vyšší prioritu. Bruce ale odmítl s tím, že návrh Finderu závisí na návrhu resource managera. Dostali se tak do slepé uličky, kterou Bob vyřešil tím, že si s Brucem promluví soukromě.

Andy se obával, jak bude vyřešeno napětí mezi Brucem a Bobem. O pár dní později za ním přišel Bruce viditelně otřesen.

"Neuvěříš co si mi právě teď stalo! Nakonec jsem měl schůzku s Bobem kvůli Resource managerovi."

"Co se stalo?"

"Začali jsme se bavit o práci, kterou potřebuji dokončit, ale myslím že jsem řekl něco co se mu nelíbilo. začal se chovat divně, říkal mi že jsem vzpurný a že on je můj manažer a že budu poslouchat jeho příkazy nebo. Nebo co?, Ptal jsem se. A neuvěříš co udělal!"

"Co udělal?", ptal se Andy, který nevěděl co má čekat.

"Začal mi vyhrožovat! Můžeš tomu věřit? Na vteřinu jsem si myslel, že budeme spolu boxovat, pak se začal usmívat, jako že žertuje. Nevěděl jsem co si myslet. Nakonec řekl, že si promluvíme později a odešel."

Obraz Bruce a Boba, jak se mezi sebou perou vypadal absurdně. Bruce byl minimálně o 20 cm vyšší než Bob a asi o 30 kilo těžší. Brucův otec byl býval fotbalový hráč před tím, než se stal doktorem a Bruce zdědil postavu po něm. Andy se ho snažil uklidnit a řekl mu, že se to pokusí vyřešit. Další ráno šel do kanceláře Boba Bellevilla.

"Výborně, jsem rád, že jsi tady", přivítal Andyho Bob. "Potřebuji s tebou mluvit o Bruci Hornovi."

"Ano, to je proč jsem si s tebou chtěl taky promluvit", řekl Andy. "Bruce mi řekl o konverzaci, kterou jste spolu měli včera."

"No, to již není problém." Bob řekl se záhadným úsměvem.

"Proč ne?", něco se nezdálo Andymu.

"Rozhodl jsem se ho propustit. Nerespektuje autority a nemůže tak pracovat v týmu."

Nyní se naštval Andy. "Nemůžeš vyhodit Bruce!", říkal něco o čem si myslel, že je zřejmé. "Dělá pro tým důležitou práci a bez něj se vrátíme zpět o několik měsíců."

"Když si ho ponecháme, dostaneme se stejně o několik měsíců zpět, je to potížista a způsobí problémy i v budoucnosti."

Andy byl neústupný, bránil Bruce až byl Bob frustrovaný. "Dobře Andy, velmi jsi mě zklamal. Myslel jsem, že máš pro toto větší pochopení." Andy odcházel z jeho kanceláře bez toho, aniž by věděl co bude dál.

Později téhož dne, když Steve Jobs přišel na svou obvyklou prohlídku, Andy mu převyprávěl celou situaci okolo Bruce. Andy neví co Steve řekl Bobovi, ale ten opustil svůj plán propustit Bruce a již ho nikdy nezmínil. Andy však Boba již neviděl ve stejném světle jako kdysi a předpokládá, že to byla ta chvíle kdy s ním začal mít problémy také on.