Na stránkách Apple Insider se objevil zajímavý článek ohledně Snow Leoparda. Domnívám se že je natolik zajímavý, že si zaslouží překlad bez komentářů:
Ačkoliv se mnozí snaží popsat Snow Leoaprd jako "Service Pack", nový operační systém Apple rozšiřuje rozsah Macovské platformu v mnoha důležitých a nepříliš známých směřech. Tady máme druhý článek v sérii článků přibližujících málo známé funkce Snow Leopardu. (První článek se mi nezdál zase až tak zajímavý)
64-bitový Kernel
Je vhodné popsat 64-bitový kernel Snow Leoparda jako problém pro Macovské uživatele s 32-bitovým EFI (firmwarem spouštějícím operační systém). Je pravda, že 64-bit Core2 Duo stroje před rokem 2008 mohou spouštět 64-bitové aplikace pomocí 32-bitového kernelu, protože 64-bitový kernel vyžaduje jak 64-bitový procesor (Core2 Duo nebo lepší) a 64-bitové EFI.
64-bitové verze Windows XP nebo Vista budou běhat na 64-bitovém Macovi s 32-bitovým EFI pomocí Boot Campu, protože Windows nepoužívají EFI. Stále žijí v jednoduchém světě BIOSu.
Nicméně spouštění 64-bitového kernelu na těchto strojích bude mít jen omezené výhody. Výhody spjaté s 64-bitovým kernel zahrnují nové bezpečnostní vylepšení, a primárně možnost pracovat přímo s více než 4GB RAM, něco na co většina současných uživatelů Maců či běžných PC stejně nedosáhne.
Z tohoto důvodu, Snow Leopard se standardně přepíná do 32-bitového kernelu dokonce i na strojích s 64-bitovým EFI. To zabraňuje valné většině uživatelů, aby se dostali do problémů díky nekompatibilním kernelovým extenzím a ovladačům zařízení (jako například tiskárnám), které nejsou ještě 64-bitové.
Tento problém pomohl snížit popularitu 64-bitových Windows, ale nezadržel adopci 64-bitových Maců, protože je zde pouze jeden Snow Leopard, který funguje na všech Intelovských Macích a jednoduše se přizpůsobuje omezením daného hardware.
Uživatelé, kteří si přejí spustit nový 64-bitový kernel na pozdějších modelech Maců (prakticky vše vydané po začátku roku 2008), mají tu možnost podržením kláves 6 a 4. Jestliže jste zvědaví, jestli váš Mac má 64-bitový EFI firmware, můžete v terminálu spustit příkaz:
ioreg -l -p IODeviceTree | grep firmware-abi
V odpovědi uvíte pak 32-bit nebo 64-bit EFI.
64-bitové systémové aplikace
Co Snow Leopard dělá je že přináší všem Core2 Duo, 64-bitovým Macům (což jsou všechny prakticky všechny prodané po roce 2007) zrychlení s 64-bitovými systémovými aplikacemi, od Finderu k Doku přes iChat na Mail až k procesům na pozadí jako launchd a systémový spell checker. Ať již používáte 64-bitový kernel nebo ne, jakákoliv verze Snow Leoparda vždy spustí 64-bitovou aplikaci na 64-bitovém hardware. Na rozdíl od Windows, kdy žádné 32-bitové Windows nemohou pracovat s 64-bitovou aplikací a to ani na 64-bitovém hardware.
Upgrade systémových aplikací Snow Leoparda na 64-bitů poskytuje zvýšený výkon díky omezením v původním návrhu Intelovských 32-bitových čipů; přesun k novému 64-bitovému x64 procesorovému modelu, původně navrženém AMD, řeší tento problém. Přesun k 64-bitům u PowerPC a dalších podobých procesorů, neznamena takové zrychlení, ale spíše způsoboval problémy. To je jeden z důvodů, proč je Snow Leopard pouze pro Intelovské počítače.
Uživatelé Windows XP/Vista/7 také mohou prosperovat s 64-bitových aplikací, avšak Windows mohou spouštět pouze 64-bitové aplikace s 64-bitovým kernel v 64-bitové "edici" Windows. To zabraňuje běžným PC uživatelům si uvědomit výhody přesunu k 64-bitovému rozhraní pokud nejsou připraveni provést úplný skok, což vyžaduje 64-bitové ovladače na jejich hardware. Tento problém zabránil většímu rozšíření 64-bitových Windows, přestože tento krok má jinak spoustu výhod.
Snow Leopard tak nemá tentýž problém, protože bez problémů může spustit 64-bitovou aplikaci s 32-bitovým kernelem. Dále unikátní specifikace Universal Binary dovoluje zabalit do aplikací jak 32-bitový, tak 64-bitový kód. Tím se 64-bitové aplikace Snow Leoparda stávají zpětně kompatibilní s 32-bitovými Macy.
64-bitové aplikace třetích stran
Snow Leopard pokládá silné základy pro 64-bitové aplikace třetích stran. Zatímco Leopard (Mac OS X 10.5) může spouštět 64-bitové grafické aplikace a dokonce i Tiger (Mac OS X 10.4) může spouštět 64-bitové aplikace na pozadí, doručování aplikací pro 64-bitové Macy právě začalo. Dokonce ani Apple to nemá za sebou. iWork, iLife, iTunes a i Pro aplikace jsou stále 32-bitové. Microsoft Office a Adobe Creative Suite také čekají na 64-bitový upgrade.
64-bitový kernel Snow Leoparda dovoluje nové generaci Maců využít mnohem více paměti, odemknout nový potenciál a efektivnější výkon díky odstranění současných úzkých hrdel a dovoluje agresivnější cachování, hlavně pro i/o operace jako přístup k disku. Aplikace třetích stran tak mohou využívat přechod k 64-bitům a pravděpodobně to tak budou dělat mnohem raději než jak je tomu u Windows, protože hlavní instalační základna Windows je stále u 32-bitové edice XP, která narozdíl od Snow Leoparda nemůže běhat s 64-bitovými aplikacemi.
Snow Leopard přináší zrychlení všem uživatelům 64-bitových Maců, ale také vytváří stabilní základ pro 64-bitovou architekturu a vysoké výkony počítačů v dalších letech. Díky odolávající 32-bitové bariéř, která drží poptávku po velkých množstvích paměti, je RAM levnější než kdykoliv jindy, což umožňuje Macovským uživatelům instalovat velké množství paměti do počítačů a využívat jej v operačním systému mnohem lépe než průměrnému uživateli PC využivající 32-bitovou architekturu.
Je to proto, že generické PC je limitováno nejen 4GB RAM, ale také umělým omezením pod Windows, kde operační systém zabere 2GB paměti a pro aplikace uvolní pouze zbylé 2GB. Mac OS X, stejně jako Linux vždy dovoloval aplikacím využít celé 4GB dostupné na Intelovské architektuře. Tento rozdíl poskyt Windows lepší výkon díky cachím, ale 64-bitová architektura Snow Leoparda tuto výhodu zrušila a místo toho poskytla vedení nad všemi Windows PC.
Díky přechodu na 64-bitovou architekturu se Macům povedla ještě jiná věc. Instalační základna Windows je totiž rozdělena na masový trh který využívá 32-bitovou architekturu (včetně zvyšovaného podílu v netboocích) a high end 64-bitových profesionální a herních strojů, které dohromady nedávají dramaticky větší podíl na trhu než ten u Maců. Macy si tak jakoby zvýšili svůj podíl na trhu a navýšili tlak na konkurenci.
64-bitová Cocoa
Mezi tím se Apple vrátil zpět ke své původní strategii doručit Cocoa jako primární grafické API pro Mac OS X aplikace. To označuje konec dekády, kdy Apple vycházel vstříc s kompatibilitou Adobe , Microsoftu a dalším, kteří odmítali aktualizovat existující aplikaci ze starých Mac OS X rutin na dokonalejší nové frameworky, které Apple získal akvizicí NeXTu. Od nynějška totiž každý, kdo chce využívat 64-bitové aplikace je musí psát v Cocoa.
Apple před deseti lety neměl dostatečně silnou pozici, aby tento krok mohl prosadit. Macovská platforma nevypadala, že má dostatečný potenciál a nový Mac OS X nemohl nabídnou žádné záruky svého přežití či úspěchu pro vývojáře. To se však změnilo. Apple nyní provozuje silnou platformu která velmi výrazně zvyšuje svůj podíl na trhu.
Vývojáři nyní vědí, že si mohou vydělat peníze programování aplikací pro Mac OS X. Dále nástroje používané pro nové Macovské aplikace jsou v základu identické s těmi, které se používají pro vývoj aplikací pro iPhone či iPod touch - vedoucí (nebo alespoň hodně populární) platformě u mobilních zařízení.
Jednotné zaměření Apple na Cocoa velmi zjednoduší práci vývojářům, protože nebudou muset přesouvat Cocoa a Carbon do 64-bitové země. Zatímco si Adobe stěžovala na rozhodnutí Apple zmrazit Carbon na 32-bitový údržbový mód, zabránil tak 64-bitové verzi CS4, zjednodušené plány Cocoa tak přinutily Adobe, aby se uchopil záchranného lana a v další verzi aktualizoval Create Suite ve dvou směrech (Cocoa a 64-bit) místo aby sebou bral pozůstatky minulosti v podobě Carbonu.
Microsoft a další významní vývojáři pro Maca se budou muset také chytnou vlaku Cocoa aby zůstaly pro Macovskou platformu důležitými. Mac je mnohem viditelnější, důležitější a software pro něj je profitabilnější, než by mohl podíl na trhu napovědět, díky schopnosti Apple úmyslně pálit za sebou mosty ve snaze poskytnout vývojářům jednu jasnou volbu pro budoucí vývoj, stejně jako to bylo s iPhone.
Samozřejmě, Apple potřebuje 64-bitové verze Logic Studia, Final Cut Studia a Aperture. Apple byl v minulosti překonán ostatními vývojáři při přechodu na PowerPC a v menší míře při přechodu na Intelovské Macy. Pozici Apple jako výrobce platformy a aplikačního vývojáře by měla pomoci při poskytování praktických, dobrých nástrojů pro své vývojáře.
Vize Apple v silnou 64-bitovou budoucnost ve Snow Leopardu vytvořilo silné základy, které dovolí Macům krok vpřed v důležitých oblastech. Nicméně ve Snow Leopardu je toho více než jen 64-bitový CPU. Příště se podíváme jak Apple zefektivnil využití GPU a co to znamená pro současné Macy a nadcházející generaci počítačů.
Odkazy z novinek:
