Alan Mathison Turing byl anglický matematik, logik, kryptoanalytik a informatik. Měl významný vliv na vývoj informatiky vývojem formálního konceptu algoritmu a výpočtem tzv. Turingova stroje. Sehrál tak významnou roli při vytváření moderních počítačů.
Během druhé světové války pracoval na prolomení kódů. Svého času byl šéfem Hut 8, sekce zodpovědné za kryptoanalýzu německého námořnictva. Navrhl několik technik pro rozluštění německého šifrování, včetně elektromechanického stroje, umožňujícího najít nastavení přístroje Enigma. Po válce v Národní fyzikální laboratoři vytvořil první návrh počítače s uloženým programe - ACE.
Až do konce svého života se zajímal o matematickou biologii. Napsal pojednání o chemickém základu morfogeneze a předpověděl oscilující chemické reakce, jako je Belousovo-Zhabotinského reakce, která byla popsána v roce 1960.
Jeho homosexualita vyústila v kriminální stíhání v roce 1952 (v té době byla na uzemí UK zakázána) - a souhlasil s léčbou ženskými hormony jako alternativou k vězení. Zemřel v roce 1954, několik týdnů před svými 42. narozeninami na otravu kyanidem. Vyšetřovatelé došli k závěru, že se jednalo o sebevraždu, jeho matka a jiní se domnívali, že to byla nešťastná náhoda. 10. září 2009 po internetové kampani tehdejší britský premiér Gordon Brown vydal oficiální veřejnou omluvu za to, jak se Britská vláda zachovala ke Turingovi po válce.
Z hlediska informatiky se považuje za jeho největší přínos popis tzv. Turingova stroje. Jedná se o teoretické zařízení, které je schopno manipulovat se symboly na pásce podle tabulky pravidel. Nehledě na jeho jednoduchost, Turingův stroj může být upraven pro simulaci logiky jakéhokoliv počítačového algoritmu a je nesmírně užitečný pro vysvětlování funkce procesoru (CPU) uvnitř počítače. Turing jej popsal v roce 1937, kdy jej nazýval "a(utomatic)-machine". Turingův stroj nebyl určen jako praktická počítačová technologie, ale jako myšlenkový experiment reprezentující počítač. To pomohlo počítačový vědcům pochopit omezení mechanických výpočtů.
Turing sám ve své eseji "Inteligentní stroje" z roku 1948 (odkazuje se však na svou dřívější práci z roku 1936) popisuje svůj stroj jako "Logical Computing Machine", skládající se z:
"...nekonečné paměťové kapacity ve formě nekonečné pásky rozdělené na čtverce, ve kterém může být vytisknutý symbol. V jakémkoliv momentu je jeden symbol ve stroji, nazýván skenovaný symbol. Stroj může upravit skenovaný symbol a své chování podle tohoto symbolu, ale symboly na pásce jinde neovlivňují chování stroje. Nicméně páska může být posunuta dopředu a dozadu, což jsou základní operace stroje..."
Blíže viz anglická nebo česká wikipedie.
Dalším, v poslední době často používaným termínem je tzv. Turingův test. Jedná se o pokus, který v roce 1950 Alan Turing navrhl, aby ověřil, jestli se systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně. Test probíhá následovně: Do oddělených místností umístíte testujícího a předmět zkoumání společně s dalším člověkem. Testující klade otázky v přirozené řeči a odpovědi jsou mu neutrálním způsobem (např. vytištěné na papíře) zodpovídané náhodně člověkem nebo přístrojem. Pakliže testující není schopen rozlišit, zda komunikuje se strojem, stroj splňuje Turingův test. První počítač, který splní Turingův test tak získá Loebnerovu cenu, ta však dosud nebyla udělena. Každý rok se však uděluje cena za počítač, který je nejblíže člověku.
Odkazy z událostí:
