HDCP je zkratka pro High-Band Digital Content Protection, ochrana proti kopírování určená pro eliminaci možnosti odchytávat digitální data mezi zdrojem a zobrazovací jednotkou. Formát je navržen Intelem a licencován Digital Content Protection, LLC pomocí autentifikace a vyměnitelného klíče mezi obrazem a zvukem. S tímto standardem je kompatibilní řada DVD přehrávačů, satelitních a kabelových HDTV set-top-boxů, stejně jako některé počítače vyžadují bezpečné spojení s vyhovujícím monitorem.
HDCP je součástí DVI, HDMI, UDI, GVIF a DP rozhraní a jako všechny technologie zaměřené proti kopírování, způsobuje nespokojenost uživatelů. Jedním ze základních problémů je, že zařízení pořízení před implementací HDCP není pomocí redukce jednoduše připojitelné k zařízení, které HDCP vyžaduje. Totéž se může pro uživateli přihojit v okamžiku, kdy se přijde na autorizační kódy jeho zařízení (byť uživatel sám za to nemohl) a všechna nová zařízení po určitém datu tak přestanou být kompatibilní s jeho zařízením (protože obsahují informaci o tom, že klíč xy byl prolomen).
Právě pro tyto "nešťastné" uživatele by mohlo být vhodné softwarové řešení HDCP kódování. Publikované řešení není zcela nejrychlejší, protože kódování bylo navrženo jako optimální pro hardwarové řešení, ale příšerně neefektivní pro softwarové, zejména díky velkému používání bitových operací. Publikovaná implementace tento nedostatek alespoň částečně řeší využíváním paralelního zpracování dat.
Jednojádrový Xeon (2,33GHz) je tak schopný dekódovat video 640x480 bodů rychlostí 181 snímků za sekundu. Dekódování obsahu 1080p je tak asi 7x pomalejší. Díky paralelizaci je však možné docílit na high-end 64-bit CPU dekryptování 30fps 1080p obsahu pomocí dvou jader a okolo 1,6 GB RAM.
