PC World vydal článek, který tvrdí, že Linux je v některých oblastech lepší než Mac OS X. Ať již si myslíme, že je Mac OS X skvělý systém jak chceme, nelze tvrdit, že by nešel vylepšit. Je hodně oblastí ve kterých by mohl být lepší, připomeňme již například nízký výkon při hrách (a tedy ve využívání grafické karty) atd. Co však našla redaktorka PC Wordu neodpovídá zcela realitě.
Bezpečnost
Ačkoliv Mac OS X udělal značný pokrok ve zvyšování bezpečnosti, je třeba poznamenat, že stále má co dohánět. Zde se redaktorka trefila i když nemířila do černého. Zatímco mohla u Linuxu vyzvednout SELinux, který Sandbox musí zatím dohánět (zejména co se týče propracovanosti pravidel - to se týká však pouze Mac OS X verze, BSD verze je opět někde jinde), nevyužívá toho a místo toho argumentuje tím, že u Linuxu nevzniká uživatel s právy administrátora, zatímco u Apple je to jinak a sociální inženýrství ke stejně nebezpečné u Mac OS X jako u Windows.
Podle mne si autorka článku jen přečetla něco na webu a aniž by tomu rozuměla, začala to publikovat. Má však pravdu v tom, že množství chyb, které se objevily tento rok u Apple zastiňuje i množství chyb u Windows.
Úpravy
Možnost upravit si operační systém je zcela jistě silnou stránkou Linuxu. Obávám se však, že autorka nepochopila, že si valná většina lidí kupuje Maca právě proto, že si na něm již nemusí (a pravda ani nemůže) nic upravovat. Na jedné straně to sice přináší omezení, na druhé straně to přináší řád a menší "kreativitu" vývojářů ohledně prostředí, které nabídne uživatelům. Z toho pak vyplývá snadnější práce s aplikacemi, protože vypadají "stejně".
Je sice pravdou, že si na Linuxu můžete zvolit vlastní manažer oken, nicméně to není vždy tak jednoduché. Některé aplikace totiž vyžadují, aby byly alespoň nainstalovány knihovny pro ten druhý manažer oken, bez toho nefungují. Ve finále pak nejen že si nemůžete vybrat, ale musíte mít nainstalováno více manažerů oken.
Hardware
Autorka má pravdu, že Linux si můžete nainstalovat na mnohem větší řadu počítačů, než Mac OS X. S nadsázkou lze říci, že pokud to má procesor, můžete tam Linux dostat. Autorka se však baví o Linuxu obecně, nikoliv o konkrétních distribucích. Zde již není situace tak růžová, jak by se mohlo na první pohled zdát.
Hlavním problémem u tohoto bodu je však fakt, že filozofie Mac OS X je někde úplně jinde. Vždy to bylo o provázanosti operačního systému a hardware na kterém systém běží. A nejen to. Apple záleží na tom, aby počítače nejen hezky vypadaly ale aby i jeho vnitřnosti se pohybovali na špičce toho, co lze koupit. Podívejte se například na přenosné počítače. Když přišly první MacBooky byla celá základní deska od Intelu. Pak přišly stížnosti a Apple postupně nahrazoval jednotlivé komponenty Intelu kvalitnějšími - vyměnil Wifi kartu, grafický procesor až nakonec zbyl na základní desce od Intelu už jen procesor (pokud to trochu přeženu).
Ve finále tak uživatelé získali kvalitní hardware, což je také důvod proč si kupovali "dražšího" Maca. Nechtěli prostě řešit problémy, typu grafická karta xy nefunguje s touto verzí Linuxu a je třeba upgrade/downgrade na jinou verzi.
Spolehlivost
Autorka článku PCWorldu tvrdí, že pády jsou součástí života Macovského uživatele. Upřímně řečeno, nevím o čem mluví. Od doby, kdy Apple přišel s Mac OS X v rozumné verzi (někdy kolem verze 10.3), množství pádů dramaticky kleslo. Nevím jak je tomu obecně, ale mě se Mac OS X nezasekl od doby, kdy mi v PowerBooku G4 odešla Wifi karta. Pravda, párkrát slítla aplikace, ale nikoliv celý systém. Někdy bylo snadnější vyřešit spadlou aplikaci restartem než se pokoušet o jiná řešení.
Co se týče spolehlivosti Linuxu, domnívám se, že pokud jej autoři používají jako pracovní stanici (a nikoliv jako server), je stejně spolehlivý jako Mac. To co uživateli spadne pravděpodobněji je aplikace, zejména grafická aplikace. Ostatně pokud se podíváme na stránky společnosti netcraft, zjistíme že servery s nejdelším uptime (tudíž bez restartu) jsou servery s Windows 2003 a IRIXem. I když uptime nemusí svědčit o spolehlivosti systému (uptime se nuluje i tehdy, pokud restartujete např. kvůli upgradu), přeci jen podává určitý obrázek (ano, může to také znamenat to, že se administrátoři Windows méně věnují upgradům systému).
Cena
Autorka tvrdí, že zatímco Linux je zdarma, Mac je dražší než stroj s Windows. Nevím, ale tahle argumentace mi přijde legrační. Buď se srovnávají ceny operačních systémů nebo se srovnávají ceny počítačů nebo se srovnávají ceny počítačů s operačním systémem. Jen těžko si dokáži představit srovnání ceny operačního systému s cenami celého počítače i se systémem. Přestože je tedy Linux zdarma (i když i zde se najdou výjimky), počítač s Linuxem zdarma není. Stále musíte platit za železo. A kolik zaplatíte, záleží na tom, jak rychlé/kvalitní prvky v něm máte.
Stejnou argumentaci lze obrátit a tvrdit, že Mac OS X je zdarma, protože si nekupujete operační systém, ale hardware ke kterému je operační systém "zdarma". Podle mne nelze tyto dvě položky příliš rozdělovat. Navíc argument, že celkové náklady (TCO) na Linuxový stroj jsou levnější je směšný - nikoliv z důvodu, že by to nemusela být pravda - ale autorka k potvrzení svých slov odkázala na studii, která srovnává Linux a Windows.
A že se Linux prosazuje do vládních organizací? Pochopitelně. Vládní počítače bývají zastaralé a v rámci úspor chtějí sice všichni fungovat, ale nový hardware nekoupí. Pak je Linux logickou volbou. Navíc Mac OS X nikdy nebyl příliš úspěšný v enterprise trhu, takže žádné masové nasazené v tomto segmentu (zatím?) nelze předpokládat. A je zde ještě jeden důvod, politický. Volení zástupci by velmi špatně vysvětlovali voličům, že si koupili "drahé" Apply. Povědomí o cenách počítačů Apple totiž je přesně v dikci originálního článku. "Apple je drahý, kupte si levnější PC s Windows". To, že je Apple stejně drahý nebo i levnější než jakékoliv srovnatelné značkové PC již nikoho nezajímá.
Závěr
Od článku z PC Worldu bych předpokládal, že se bude snažit o větší profesionalitu. Místo toho jde v tomto případě spíše o IT bulvár. Za každou cenu nutnost šokovat a argumentovat tak, aby se to hodilo autorce, šéfredaktorům a hlavně inzerentům do krámu. Domnívám se, že Linux toho umí oproti Mac OS X mnohem více než jen 5 bodů, které zmiňuje autorka, ale ta toto téma uchopila za špatný konec. Podívejme se alespoň zjednodušeně, jak by tento článek měl vypadat (Abychom byli konkrétní, podívejme se na srovnání s linuxovou distribucí Debian):
1. Bezpečnost
Mac OS X: V podstatě kompletně toto téma popisuje článek Bezpečnost Mac OS X. Což samozřejmě neznamená, že zde není prostor k vylepšování.
Debian: Apple je často kritizován za pozdní řešení bezpečnostních chyb. To je jednou z velkých deviz linuxových distribucí, Debian nevyjímaje. Bezpečnostní opravy se vydávají prakticky během téhož dne, co se na problém přijde. U Debianu je možné automatizovat bezpečnostní aktualizace, nicméně se to obecně moc nedoporučuje. Ačkoliv to může vypadat, že má Apple v tomto případě navrch, není to tak úplně pravda. Debian není totiž jen holý systém (se systémovými nástroji), ale také celá řada aplikací. Součástí systému tak není jen souborový manažer, ale také balíček Office, či grafický editor Gimp často srovnávaný s Photoshopem (i když co se týče ovládání ve srovnání s Photoshopem podle mne pokulhává). Technologií, které zajišťují bezpečnost u Linuxu je také celá řada, bohužel, jak již to tak u Linuxu bývá, ne všechna jsou ve všech distribucích implementována.
2. Úpravy
Mac OS X: To že se Mac OS X upravuje jen velmi ztuha jsem již zmiňoval, nicméně přeci jen existují možnosti. Viz například Tipy pro práci s Finderem či Tipy pro práci s Dokem.
Debian: Úpravy systému v této konkrétní distribuci jsou sice možné, nicméně také nejsou tak žádoucí, jak by se mohlo zdát. Tento operační systém je známý především svou velkou stabilitou (a také tím, že balíčky v této distribuci jsou zastaralé, což je důsledek filozofie distribuce). Stability se dosahuje zejména tím, že se do distribuce nedostávají aplikace tak živelně jako v jinde a věnuje se větší pozornost testování. Obecně to však není systém pro běžné uživatele, ti většinou volí jeho "větev" - Ubuntu. A zde překvapení veliké, si lidé mohou vybrat mezi několika Window manažery, ale stejně to končí u toho základního (bohužel nemám k tomu žádnou statistiku, jen známé, kteří jej okolo mne používají).
Ačkoliv si tím možná vysloužím nevoli "Linuxáků", domnívám se, že úpravy Linuxu jsou spíše teoretická možnost, prakticky se do toho nikdo, pokud vyloženě nemusí, nepouští.
3. Hardware
Mac OS X: Pouze ten, který Apple vyrobil a i když existují různé rady, jak Mac OS X spustit na neapplovském hardware, jedná se o nepodporovanou konfiguraci.
Debian: Pokud se podíváte do instalační příručky, zjistíte že Debian podporuje architektury Alpha, AMD64, ARM, EABNI ARM, HP PA-RISC, Intel IA-64, Intel x86, MIPS, PowerPC, SPARC, IBM S/390. Ačkoliv to může vypadat, že podporuje toho hodně, je třeba říci, že vždy můžete (a pravděpodobně zcela jistě) narazíte na sestavu, ve které vám některá komponenta nebude fungovat (výjimkou mohou být sestavy, které vyšly s certifikací pro tu kterou verzi Debianu).
4. Spolehlivost
Mac OS X: Mac OS X používá mikrokernelové jádro BSD architektury a jen těžko si lze představit, že by bylo nějak zásadně méně spolehlivější než Linux.
Debian: Kdysi mi někdo tvrdil (cca 12 let zpátky), že pravděpodobnost, že mi spadne Linuxové jádro je asi taková, že vylezu na Eifelovku. Paříži jsem se nedostal ani na dohled, nicméně i Linuxové jádro mi několikrát spadlo. Neděje se to často, ale stává se to a v tomto ohledu se dle mého názoru Debian nijak neliší od Mac OS X.
5. Cena
Mac OS X: Cena je nedílnou součástí ceny hardware. Pokud se však chcete opravdu bavit o ceně, tak se cena pohybuje okolo 5 000,- Kč za krabici, pokud systém pořizujete nový nebo 1000 Kč, pokud upgradujete. Pokud se bavíme o TCO (Total Cost of Ownership), nenašel jsem žádné skutečné srovnání Mac OS X, jen doporučení, proč by organizace měly o Apple z hlediska ceny uvažovat a ještě 3 roky staré.
Debian: Cena, pokud si software nestáhnete přes internet, ale necháte si jej poslat společností, která jej vypálí na DVD za vás je 83 Kč s DPH. V ceně je 5 DVD nejen se systémem, ale i s grafickým uživatelským prostředím a aplikacemi.
6. Podpora
Mac OS X: Zejména v Čechách je podpora Mac OS X, řekněme standardní jako u každého komerčního zboží s komunitou, která je schopna do určité míry poradit či pomoci s problémy.
Debian: Zde si musíte podporu buď koupit (u některé z firem, které nabízí podporu pro Linux na komerční bázi, to využívají zejména velké korporace, které se nemohou spolehnout na to, že jejich problém někdy někdo vyřeší) anebo poslat dotaz na fórum. Na druhou stranu "neplacená" podpora v diskuzních skupinách je nejen na velmi vysoké úrovni (samozřejmě také závisí na tom, kde a jak se ptáte), ale často jsou vám lidé schopni pomoci až do té míry, že vám překompilují program s opraveným kódem. S podporou úzce souvisí také rychlost oprav (nejen těch bezpečnostních), které jsou mnohdy rychlejší než ty u Mac OS X.
7. Administrace
Mac OS X: Až Mac OS X přišel s balíčkovacím systémem. Ten však nevyužívají všechny aplikace, z hlediska běžného uživatele to není příliš velký problém. Stačí přesunout aplikaci do složky a je nainstalováno, odstraněním aplikace ze složky a je odinstalováno -- teoreticky. Prakticky však po sobě aplikace ponechává "smetí" ve formě předvoleb, cachí a podobných souborů, pokud na to nemyslí programátor tím, že přidá k distribuci i skript pro odinstalování aplikace.
Debian: Vytváření sdílených knihoven vytvořilo nutnost správy instalovaných souborů balíčkovacím systémem. Ten je z hlediska správy operačního systému prakticky nezbytný. Nejen že usnadňuje instalaci software, ale také umožňuje snadný upgrade či odinstalování aplikací a to i v případě, že jsou některé balíčky na sobě závislé. Díky tomu je možný snadný upgrade nejen systémových částí počítače (což funguje i u Mac OS X), ale také aplikační části (což u Mac OS X funguje pouze u Applovských programů). Stejně jako u Mac OS X je možné aplikaci instalovat pouze přesunutím souborů, ale obvykle se to tak nedělá, protože program mívá spoustu závislostí na knihovnách.
8. Uživatelská přívětivost
Mac OS X: Zde asi není o čem mluvit, Apple byl vždy brán jako "norma" pro jednoduché ovládání uživatelem.
Debian: Dle mého názoru urazil Linux velký krok kupředu od svých prvních krůčků a jednoduchost ovládání si již příliš nezadá s Macem. Jde samozřejmě také o to, že si první uživatel Linuxu musí zvolit distribuci, která je pro něj určena. Debian není zrovna vhodnou volbou. Pro začínajícího uživatele Linuxu je mnohem vhodnější již výše zmiňované Ubuntu. Uživatel zde již dávno nevidí příkazový řádek (pokud tedy nechce), ale vše se děje v grafickém režimu a navíc v češtině. Je pak již jen věcí názoru, co se uživateli bude líbit víc, jestli Spaces či přepínání oken v Linuxu. Velice rychle zjistíte, že ovládání v některých případech je trochu krkolomnější než u Mac OS X, ale v některých oblastech lepší nebo alespoň srovnatelné.
9. Programování
Mac OS X: Programování v Mac OS X je díky jeho původu v NeXTu prakticky legendární. Nicméně pokud se podíváte do recenzí, zjistíte že všichni oceňují Interface Builder, ale samotný textový editor (pro psaní kódu v Objektovém C) již takové ovace nezískal. To je také důvod, proč s novým Xcode chce Apple situaci změnit.
Debian: Pod Linuxem jsem nikdy pořádně neprogramoval, nicméně viděl jsem zdejší vývojové prostředí a standardní textové editory umožňují věci, které v Xcode prostě chybí. Navíc možnost programovat prakticky v čemkoliv je u Linuxu naprosto nedostižná.
10. Podpora specifických zařízení
Mac OS X: Zařízení, která nejsou podporována výrobcem pro Mac OS X, lze jen velmi těžko k Macovi připojit. Typickým příkladem tohoto problému jsou například USB videokamery. Dlouhou dobu trvalo, než Apple přišel na to, že ne všichni budou chtít iSight a vůbec dovolil, aby bylo možné připojit do systému videokameru jiného výrobce. Někdo musel tedy napsat ovladač, kterým bylo možné zařízení připojit. A vzhledem k množství lidí, kteří se zabývají vývojem pro Maca (není jich mnoho), vývoj takových věcí trvá. Tentýž problém se týká například VLC, které nemá 64-bit verzi, protože není dostatek vývojářů, kteří by jej udržovali.
Linux: V podstatě platí totéž co u Mac OS X, nicméně zásadním rozdílem je množství lidí, kteří si zajímají o programování v Linuxu. Rozhodně nelze říci, že jakékoliv zařízení najdete, tak bude v Linuxu fungovat, ale šance, že pod Linuxem bude fungovat je přeci jen vyšší než u Mac OS X.
